Etiopská káva

Na východě Afriky, v Etiopii, nedávno známé jako Habeš, se nalézá místo zrodu kávovníku druhu arabica. Na jihozápadě země, v provincii kaffa, podle které dostala káva jméno, si podle pověsti pasáček koz Kaldím všiml podivných účinků plodů jakési rostlinky na jeho kozy. Rostlinu tedy vyzkoušel a objevil tak povzbuzující potenciál kávy. Právě z Etiopie se kávovník postupně dostal první do Arábie a poté do celého světa a v kávovém světě je to tedy země zcela výjimečná.

Dnešní situace

Dnešní Etiopie budí spoustu smutných emocí. Jedná se o jednu z nejchudších zemí vůbec a panující diktatura tomu nijak neprospívá. Asi čtyři z pěti obyvatel pracují v zemědělství a výnosy jsou kvůli zastaralé technologii zcela závislé na počasí. Samotný vývoz kávy tvoří asi třetinu HDP. Vláda zde vlastní takřka veškeré pozemky, které jednotlivým farmářům pronajímá. Většinou jde o malé sady, zahrady a plantáže, kde kávovník roste. Jednotlivý pěstitelé kávu obyčejně sami sbírají a prodávají překupníkům, kteří zpravují spoustu drobných farem a kávu dále zpracovávají a prodávají. Tento systém, bohužel, znemožňuje u většiny Etiopských káv přesně určit místo původu či odrůdu.

Zdejší odrůdy jsou vůbec velkou neznámou. Na rozdíl od zbytku světa, kde jsou všechny plantáže založeny z několika málo klonů, je zde kávovník původní a běžně volně rostoucí. Spousta zdejších odrůd ještě není pojmenována, nebo ani objevena a odhaduje se, že je zde ukryto na 98% veškeré genetické diverzity kávovníku. To je velmi důležité bohatství, protože naklonované plantáže jsou náchylné k podlehnutí nemocem a škůdcům, jak dokládá například situace na Srí-lance, kde kvůli epidemii kávovníky zcela zmizely.

Oblasti pěstování kávy v Etiopii

Hlavní pěstitelské oblasti Etiopie se nacházejí na jihu a ne západě země. Zdejší náhorní plošiny Tana a Boma vyzvedávají půdu natolik vysoko, aby se zde kávovníku nesmírně dařilo. Ten tu, ve stínu vyšších rostlin, roste ve výškách okolo dvou tisíc metrů nad mořem. U hranic s Keňou nalezneme jednu z nejžádanějších zdejších oblastí – Sidamo. Zdejší kraj, pojmenovaný podle domorodého kmene dává vzniknout kvalitní kávě, která je ve světě velmi vyhledávaná. Východněji leží další známá oblast Harrar s drsnější chutí a Západně od hlavního města, Adis Abeby, leží region Jimma, jehož potenciál je kvůli nepříliš kvalitnímu zpracování zatím nevyužitý.

Kávová zrna se zde třídí podle velikosti na tzv. longberry (např. Sidamo) a shortberry a podle kvality na hard, soft a mild. Zpracování kávy probíhá oběma způsoby, tedy jak mokrou (Sidamo), tak i suchou (Harrar) cestou. Jak je zvykem, méně kvalitní zrna zůstávají pro pokrytí domácího trhu.

Chuť

Etiopské směsi by se obecně neměly příliš dlouho pražit. Zdejší káva je totiž zajímavá právě tím, že je zajímavá a dlouhé pražení by smylo onu obsáhlou rozmanitost. V chuti můžeme najít takřka cokoli od svěžích ovocných tónů s výraznou kyselinou, až po zemité, kořenité, čokoládově oříškové chutě. Aroma nabízí vůni květů, sladkých plodů i jasmínu. Zkrátka v Etiopii nalezneme snad vše, co si v kávě dokážeme představit, což je dáno druhovou rozmanitostí nejcenějšího etiopského přírodního bohatství – kávovníku.

Objevte kolébku kávy

I když se v momentální politické situaci země potácí na hranici chudoby, kávě je v její pravlasti stále dobře a místní zde svůj poklad hýčkají. Nebojte se zaexperimentovat se zdejší kávou a objevit tajemné chutě z místa jejího vzniku.