Dominikánská káva

Tato republika zabírá polovinu ostrova Hispaniola, který sdílí se státem Haiti. Obě země jsou součástí velkých Antil a jako takové mají velice podobné podnebné podmínky, což se promítá i do produkce chuťově velmi podobné kávy. Hispaniola je ostrov malebných horských hřebenů, které jsou prořezány několika údolími. Značným nešvarem jsou hurikány, často pustošící tento malebný kout světa a ničící veliké objemy produkovaných plodin. Například káva z Haiti momentálně prakticky není k dostání.

Historie ostrovní kávy

Rostlinky kávovníku dovezli do Dominikánské republiky, tehdy na Hispaniolu, první obchodníci zřejmě na počátku 18. Století. Rostlinka se zde dobře chytla, avšak nikdy zde nehrála úplný prim. Toto území bylo místem častých zvratů a úrodu ničily letité územní spory se sousedním Haiti, případně boj o nezávislost na Španělsku. A s přihlédnutím k častým hurikánům to zde káva zkrátka nemá jednoduché.

Jak je to dnes

V jednadvacátém století zde funguje systém nezávislých farem, které obhospodařovávají svá políčka během roku, a když přijde období sklizně, najímají nárazově pracovníky, často právě i ze sousedního Haiti. Výhodou zdejšího podnebí je právě celoroční vysoká vlhkost, zapříčiněná četnými mořskými proudy a pasáty, díky které nejsou sklizně závislé na střídajících se cyklech monzunů a mohou probíhat i několikrát za sezonu.

Dominikánská republika patří mezi karibskými producenty kávy spíše za černého koně. Ač je kvalitou víceméně srovnatelná, vyváží sotva desetinu své produkce do zahraničí a zbytek zůstává pro pokrytí zdejších potřeb. Jako taková má do budoucna velký potenciál, protože i dnes patří zrnka z této oblasti spíše za levnější a v poměru cena za chuť si vedou velice dobře.

Kávové regiony Dominikánské republiky

Oblasti pěstování kávy v Dominikánské republice jsou pevně dány vyhláškou vlády. Ta rozlišuje šest hlavních regionů, tedy Azua, Bani, Barahona, Cibao, Juncalito a Ocoa. Nejznámějším regionem, který se podílí na pěstování plodin na vývoz je oblast Barahona, ležící na jihozápadě ostrova. Pro označení nejkvalitnějších zrnek se také často používá jméno hlavního Dominikánského města – Santo Domingo.

Zdejší káva se takřka vždy zpracovává mokrou cestou a dosušuje na karibském slunci. Plantáže využívají stínu z jiných plodin, které se zde pěstují; jsou to hlavně kukuřice, tabák a třtina. Právě pro výrobu doutníků a kvalitního rumu je sice Dominikánská republika známější, než pro produkci kávy, avšak ta se poslední dobou zvedá.

Česká stopa

Zajímavostí je, že jednu ze zdeších farem provozuje český pár, který emigroval v roce 1968. Po dlouhých peripetiích se dostali právě sem a rozhodli se zde pěstovat kávu. Zní to jako pohádkový příběh. Přišli sem, aniž by s kávovníkem měli jakoukoli zkušenost, koupili půdu, za kterou se jim místní smáli, že je neúrodná a oni se přesto pustili do díla. Nadšení a dřina – a po několika letech se krajané z brněnských Židenic dočkali první sklizně a fungující farmu udržují dodnes.

Chuť kávy

Káva zde roste ve výškách okolo tisíce metrů nad mořem, což nedává rostlinkám moc přílišnou šanci natáhnout do svých zrn aciditu, charakteristickou pro vysokohorské kávy. Naproti tomu dlouhé vegetační období podmiňuje plné tělo a výraznou sladkost. Karibská káva je tedy vhodná spíše pro milovníky jemné kávy, se sladkým nádechem a kořenitou chutí.

Jemnost karibiku

Karibik si snad už nepředstavíte jen jako místo, kde rostou banány a vznikají nejkvalitnější doutníky a rum. Je to i místo, kde mořský vzduch a vytrvalé slunce dávají uzrát nejjemnějším kávovým zrnkům se sametovou chutí.